Thajsko. Místo, kam jedete za mořem, neuvěřitelnou přírodou a nádhernými chrámy, ale kde byste nejradši zůstali kvůli pohostinnosti místních a naprosto geniálnímu jídlu. Asijská kuchyně mi dlouhou dobu splývala do jedné velké, nepřehledné hromady. Když se řeklo Asie, představila jsem si smažené nudle, jarní závitky a suši. Až v Thajsku jsem zjistila, že to asijské bistro na rohu, které dělá akorát nudle s gyrosem na milion způsobů, vlastně vůbec nereflektuje to, jak je asijská kuchyně pestrá a rozmanitá.
Nejlepší (ale nejpálivější) curry mého života jsem měla na ostrově Phi Phi u stylového Thajce s fialovými vlasy.
Základem thajské kuchyně jsou nudle a rýže, to vše doplněné čerstvým exotickým ovocem, které tu roste na každém rohu. Bála jsem se, že bude jídlo v Thajsku pálivé, což by pro mě byl problém – mám absolutně nulovou toleranci vůči pálivému jídlu a pusa mi hoří i z BBQ omáček, které mají být spíše sladké než ostré. Naštěstí jsou Thajci národ přizpůsobiví a když vidí bělocha, automaticky na chilli a pálivých omáčkách šetří. Pokud chcete mít jistotu, že vám jídlo nepropálí díru do hltanu, zakončete objednávku vždy výrazem „no spicy“ případně „no chilli“ – složitější angličtinu radši neriskujte. Pokud by vám nakonec pokrm přeci jen připadal mdlý, najdete na stolcích většinou několik druhů chilli a pálivých omáček, kterými si můžete jídlo trošku přiostřit.
Takhle nějak vypadá stravování v Thajsku - špinavé hrnce, plastový nábytek, místo stěn jedině plachty. Ale boule za ušima se vám budou dělat i tak. Na stolku je několik různých dochucovadel, kdyby vám jídlo připadalo, že si zaslouží ještě trošku chilli.
Obecně platí, že jsem se do thajské kuchyně zamilovala. Na prvním místě u mě sice neochvějně zůstává italská kuchyně, ta thajská jí ale zdárně šlape na paty. Zamilovala jsem si nejen ty chutě, ale i to, s jakou jednoduchostí se většina jídel připravovala i v těch nejšílenějších podmínkách – v jednom hrnci, na ulici a bez tekoucí vody. Dodnes nechápu, jak je možné, že jsem z vajíček skladovaných celý den na sluníčku nedostala salmonelu.
Vytvořila jsem seznam těch NEJ dobrot, který je čistě subjektivní a pravděpodobně ovlivněný tím, že jsme navštívili jen jeden region (takže co já vím, jaké mňamky mají na severu). Jídla v seznamu nejsou v žádném zvláštním pořadí, ale prostě tak, jak mi přišly na mysl.
Pad Thai
Češi mají svíčkovou, Thajci mají Pad Thai. Tahle dobrota je národním jídlem, které si můžete dát úplně kdekoliv, od hezkých restaurací až po ušmudlané pouliční stánky s jídlem. Základem jsou placaté nudle, které se na hluboké pánvi míchají s vajíčky, tofu, sójovou omáčkou a řadou dalších surovin (vaření probíhá tak rychle, že i když jsem se snažila odkoukat postup, vůbec jsem to nestíhala). K tomu si dáte buď krevety (doporučuju!), nebo kuřecí maso, případně si zvolíte vegetariánskou variantu. Pad Thai se podává s nadrcenými oříšky a stroužkem citronu nebo limetky. Zkrátka nebe v hubě! A nejlepší na tom je, že jedna porce vás vyjde klidně i na 50 korun, takže vám nic nebrání dopřávat si tuhle dobrotu denně. Nebo dvakrát denně?
Pad Thai jsem si dávala vlastně každý den...
...a vůbec se za to nestydím.
Čerstvé kokosy
Taky jste jako malí mívali na Vánoce doma kokos? Ten jeden mrňavý, seschlý kokos, který vaši rodiče koupili v supermarketu za nekřesťanské peníze, do kterého musel váš táta dělat díru vrtačkou, aby z něj potom horko těžko vydojil půl deci kokosové vody? Ten kokos, který jste potom museli rozbít kladivem, abyste se dostali k tvrdé dužině? Tak přesně na ten zapomeňte.
Kokosy v Thajsku jsou úplně jiná báseň. Jsou čerstvé a plné kokosové vody. Když jsou správně nachlazené, je to velká paráda. Stánkaři prodávají čerstvé kokosy na každém rohu a za pár korun, mačetou vám z nich useknou vršek a dovnitř vrazí brčko. Když si s sebou vezmete lžíci, můžete se potom pokusit vydlabat trochu měkké dužiny. Čerstvý kokos je zkrátka nesrovnatelně jiná písnička než ty předražené přestárlé kusy, které sežene u nás v Tescu.
Póza! Kokos!
Exotické ovoce a smoothies
Občas takhle chodíte po tržnici a říkáte si – proboha, tohle je mýdlo nebo jídlo? A i když to občas může být mýdlo, většinou je to nějaké exotické ovoce, které běžně v Čechách neseženete buď vůbec, nebo za sto třicet korun týden před Vánocemi. Jestli máte rádi papáju, mango nebo mučenku, tady si jich užijete dostatek. Tržnice ve městech je prodávají buď po kusech, nebo po kilech, ale totální strop jsou čerstvě připravené drinky, smoothie a šejky.
Ani nevím, jak se všechno to ovoce jmenovalo.
Tady se ale kvalita může velmi lišit, na některých stáncích jsme dostali koktejly dochucované umělými sirupy, ale když narazíte na poctivého výrobce, který kromě vašeho vybraného ovoce přidá už vážně jen led, držte se ho jako klíště a choďte tam třikrát denně. Moje tělo, zničené klasickým zimním ovocným deficitem, mi ještě teď děkuje za všechny vitamíny, které jsem mu během dovolené v Thajsku dopřála.
Mým oficiálně nejoblíbenějším exotickým ovocem se stala pitahaya, známá též jako dračí ovoce / dragon fruit. Je dobrá v šejku, v ovocném salátu a jen tak samotná jako rychlá svačinka nebo sladká tečka za večeří.
Mučenkový šejk, ze kterého mi "trčí" oči.
To oranžové je smoothie z toho nejsladšího manga, jaké jsem kdy měla. A to růžové je moje zamilované dračí ovoce.
Mango sticky rice
Hele, tohle je fakt divný, já vím, ale přísahám – ono to doopravdy funguje. Taky by mě normálně nenapadlo dát mango na jeden talíř s rýží a říkat tomu dezert, ale Thajce to naštěstí napadlo, a tak tu máme tuhle nebeskou dobrotu, na kterou budu ještě dlouhou dobu vzpomínat se slzami v očích a slinou na jazyku.
Mango sticky rice je tradiční dezert, který se podle svého názvu skládá ze sladkého manga (a to má v Asii úplně jinou chuť než u nás) a rýže, kterou si dochutíte oslazeným kokosovým mlékem a nějakými černými semínky, o kterých vůbec netuším, co byly zač. Celé je to neuvěřitelně vyvážené a vynikající a vůbec absolutní vrchol celosvětové gastronomie. Kdyby se dávaly Nobelovy ceny za jídlo, mango sticky rice by si ji určitě zasloužilo.
Nechce se mi věřit, že jediná fotka, na které je vidět mango sticky rice, je tahle. Martin si dal ovocný salát, moje mango se krčí v pozadí.
Ale takhle nějak to běžně vypadá.
Roti
Když už jsme u těch dezertů, nesmíme zapomenout na roti – thajské palačinky. Fungují taky jako snídaně nebo lehký oběd, ale mé oblíbené místo si získaly jako druhá večeře (noci jsou dlouhé a já mám pořád hlad, se s tím smiř). Roti se dělají z těsta, které se speciálním způsobem „vyválí“ – dámy, které je připravují, chvílemi připomínají pizzaře. Když je palačinka opečená, potře se rozpuštěným máslem a podle vašeho výběru naplní ovocem, čokoládou nebo marmeládou. Nebo taky vším. Servíruje se rozkrájená na malé čtverečky, které si napichujete na párátko a konzumujete jako jednohubky. Neexistuje lepší sladká tečka na konci náročného dne.
Nechce se mi věřit, že nemám vyfocené ani roti. Vážně bych se svým fotografským nadšením měla něco dělat. Každopádně takhle se roti dělají.
Plody moře
Spousta lidí mořské breberky nejí, ale já je miluju. Od chobotniček přes krevety až po čerstvě grilované ryby, já jsem vždycky pro. Thajsko mi tudíž udělalo velikou radost, když mě na pobřeží přivítalo takovým výběrem všech možných i nemožných potvor, až mi z toho šla hlava kolem. Je libo ploutve nebo přísavky? Stačí si vybrat.
Na tržnici to funguje následovně. Podíváte se, co je v nabídce, ukážete, na co máte chuť, a kuchař potvoru připraví přímo před vámi na grilu nebo na otevřeném ohni. Jediné, co mě úplně nenadchlo, byly malé chobotničky servírované vcelku i s hlavou. Ale už jsem zmiňovala obří krevety na Pad Thai? To je teprve nářez!
Takhle si plody moře vybíráte a přímo před vámi je kuchař připraví. Všechno je čerstvé a výborné.
Jeden platýz (tuším)...
... a jedny luxusní krevety
Polévky
Obecně jsem nikdy nebyla moc polévková, ale asi to bude tím, že jídelnovým standardem je nemastný neslaný vývar bujónové chuti, ve kterém plave jeden kus mrkve a pár líných nudlí. Thajské polévky jsou ovšem trochu jiné gastro. Základem je silný vývar, který skvěle doplňují nudle, zelenina, výhonky a případně i kousky masa. Vyzkoušeli jsme spoustu různých druhů a receptů, a nikdy nás nezklamala. Vystačíte si s ní i jako s plnohodnotným hlavním jídlem, protože jsou velmi syté a servírované v obrovských mísách. A jestli budete mít i potom hlad, prostě se doplácněte mangem nebo roti, nemáte zač.
Ano, v polévce může plavat kuřecí stehno (doufám, že kuřecí), celé vejce, oříšky i masové kuličky.
Už jsem na tuhle polévku jednou pěla ódy, ale zaslouží si to znovu. Tahle fešanda ve městě Ayutthaya stála asi 30 korun a je to dodnes nejlepší polévka, jakou jsem kdy v životě měla.
Kolik co stojí? (běžné ceny na ulici v turistických oblastech)
- Pad Thai: 60-100 THB (50-80 Kč)
- Čerstvé kokosy: podle velikosti, ale průměrně zhruba 40 THB (30 Kč)
- Ovocné smoothie: 35-50 THB (25-40 Kč)
- Mango sticky rice: 60-80 THB (50-70 Kč)
- Plody moře: malá ochutnávka už od 20 THB (asi 12 Kč), plný talíř klidně kolem 250 THB (cca 180 Kč)
- Polévky: opravdu široké spektrum cen od 40 THB až po 120 THB, průměrně ale kolem 60-70 THB (50-60 Kč)
Všechny ceny jsou samozřejmě dražší, když se ocitnete na super ultra turistickém místě, jakým je třeba Phi Phi. Nejlevnější a nejautentičtější jídlo jsme měli v Bangkoku, kde je tak největší výběr.
Opakuji se, Thajsko se gastro ráj, takže za mě je to rozhodně destinace, kde se nevyplatí odbývat se fastfoodem a balenými tousty.
Kam dál?
Prohlédněte si všechny cestopisy a průvodce, které jsem o našem putování po Thajsku sepsala - kompletní itinerář a seznam článků najdete TADY.
Omrkněte mě i na instagramu - najdete mě tam pod jménem whereisiveta.
Další chystaný článek - Všechno co potřebujete vědět o půjčení skútru v Thajsku (připravuje se)
Comments
Post a Comment