Ao Nang - výlety v oblasti Krabi

Switch to English

Okolí Krabi toho nabízí k vidění opravdu hodně. Najdete tu neuvěřitelná pobřeží s nádhernými skálami, které se zvedají od moře do obrovských výšek. Najdete tady maličkaté ostrůvky s tím nejbělejším pískem a nejprůzračnější vodou. Najdete tu spoustu opic i schovaných buddhistických chrámů. Najdete tu národní parky a přírodní rezervace. My jsme strávili v Ao Nangu zhruba 5 dní, takže jsme měli šanci jen nakouknout pod pokličku. 

Všechny výlety jsme měli naplánované už z domu – alespoň do té míry, že jsme věděli, co chceme vidět. Kromě sloního útočiště jsme ale neměli žádný jasně daný časový harmonogram. Nakonec jsme první den vyrazili na celodenní výlet na James Bond Island a druhý den jsme strávili na čtyřech ostrovech. Třetí den jsme si užili návštěvu u slonů a čtvrtý den jsme nasedli na půjčené motorky a vydali se prozkoumávat okolí na vlastní pěst. 

James Bond Island 

Ráno nás vyzvedl mikrobus přímo u hotelu, jeli jsme zhruba s deseti dalšími lidmi. Čekal nás sice primárně lodní výlet, jehož cílem byl ostrov proslavený ve filmu Muž se zlatou zbraní, ale po cestě jsme měli naplánováno spoustu zastávek. 

První z nich byla u Monkey Cave Temple. Jak se dá odhadnout, jedná se o chrám ukrytý v jeskyni, kolem které žije hodně opic. Jen kousek od místa, kde zastavují mikrobusy, je malá tržnice. Hlavním prodejním artefaktem jsou banány, kukuřičné klasy a oříšky pro opice, které se usídlily hned za tržnicí. Jsou to potvory vyčůrané a jídlo si od nás braly přímo z dlaní. Je to taková zápaďácká zábava pro bělochy (Jůůů, opice, koukejte!), kterou jsem si ale užila jako malá holka. Chrám v jeskyni je zajímavým místem, ale z nějakého důvodu mi v něm chyběla výraznější atmosféra. A to je co říct, protože jeskyně i chrámy zbožňuju.

Krmení opiček oficiálně označuji za super zábavu.

Uvnitř Monkey Cave Temple mi něco chybělo, atmosféra zkrátka trochu pokulhávala.

Vyfasovali jsme průvodce, který měl nádherný klobouček a říkal si Cindy. Lámanou angličtinou, která ale byla naprosto dostačující, se o nás celý den staral a vysvětloval nám, co nás čeká a nemine. Pokračovali jsme ještě pár minut mikrobusem a potom jsme se konečně nalodili a vypluli do lagun národního parku Phang Nga Bay. Zátoka se rozprostírá na ploše 400 km2 a národním parkem je už od roku 1981. Proplouvali jsme mezi malými ostrůvky a všude kolem nás byly mangrovníky.

Cindy nás neohroženě fotí z bočnice lodi. Za jízdy. V pantoflích.

Další zastávkou byla tradiční plovoucí vesnice, kde žijí místní rybáři. Tahle muslimská komunita pravděpodobně vydělává víc na turistickém ruchu než na rybaření – okraj plovoucí vesnice lemují restaurace, které pro všechny lodní výlety připravují oběd. 

Základem oběda byla rýže.

Takovou plovoucí vesnici jsem ještě neviděla.

Po dobrém jídle jsme pokračovali k další atrakci, kterou byla krátká plavba na kajaku. Naskládali nás po dvojicích do kajaků, každý jsme vyfasoval „řidiče“ a projeli se s nimi kolem krásných skalních útesů, které lemují vody v zátoce Phang Nga. „Řidič“ kajaku nám nabídl, že nás vyfotí. Udělal nám asi pět rozmazaných fotek a pak za ně chtěl zaplatit. Řekl si asi o sto bahtů, tedy nějakých osmdesát korun. Jenže bohužel pro něj jsme peněženku měli v batohu, a batoh jsme si nechali na lodi. Když jsme různě po kapsách vyhrabali necelých 30 bahtů, přestal se s námi kamarádit.

Během kajakování začalo trošku pršet a obecně nebyly moc dobré podmínky na focení. 

A pak už jsme mířili k cíli naší cesty. James Bond Island se ve skutečnosti jmenuje Khao Phing Kan, ale pravděpodobně se s tímhle názvem vůbec nesetkáte. Turisti zkrátka víc slyší na Jamese Bonda a místní jsou přizpůsobiví. Ostrov je známý hlavně svým charakteristickým tvarem, který připomíná hřebík zaražený do okolní krajiny. Je neuvěřitelné, že příroda něco takového vytvořila (a ještě to nespadlo). Na samotném ostrově jsme byli něco přes hodinu, ale bylo to žalostně málo. Nepatřím mezi turisty, kterým stačí přijet, udělat si jednu hezkou fotku, a můžou pokračovat. Mnohem radši poznávám věci svým tempem a nechávám si čas na nasávání atmosféry. Ale nedá se nic dělat, organizované výlety už takové bývají. 

Bond. James Bond. A jeho ostrov, u kterého se vám nechce věřit, že takhle drží sám od sebe.

4 Island Tour 

Druhý výlet absolutně předčil naše očekávání. Nenechte se ale zmást názvem, protože čistě technicky navštívíte jen dva ostrovy, jeden poloostrov a u jednoho ostrova se jen vykoupete. Výlet na čtyři ostrovy vás postupně – v různém pořadí, aby se lodě prostřídaly – vezme na čtyři různá místa poblíž pobřeží Krabi. Vzhledem k tomu, že je to nejoblíbenější výlet v okolí Krabi, jsou ostrovy řádně plné lidí. Ale většinou se lodě prostřídají a najít si kousek thajského ráje jen pro sebe je přesto možné. 

Ráno nás opět měli vyzvednout v hotelu, ale po nějaké době čekání a nervózního pošlapování na místě jsme si uvědomili, že na nás asi zapomněli. Ochotná recepční ale zavolala na číslo, které jsme měli napsané na objednávce, a během několika minut si pro nás přijel pick-up, který nás dovezl k místnímu přístavu. Až tam jsme zjistili, že v ceně výletu není poplatek za vstup do národního parku, který činí 400 THB za osobu. Tolik peněz jsme ale u sebe neměli. Naštěstí jsme se dokázali domluvit, že poplatek zaplatíme po návratu u stánku, kde jsme zájezd kupovali. Nastoupili jsme na long-tail boat, typickou lodičku vozící turisty po okolí, a vyrazili.

Long-tail lodička čekající na své pasažéry.

První zastávkou je poloostrov Railay. Celý poloostrov je od zbytku pevniny částečně oddělný vápencovými skalami, takže se sem nedostanete jiným dopravním prostředkem než lodí. Railay nabízí velké možnosti pro horolezce (i aspirující horolezce), ale během krátké návštěvy se stihnete nejspíš jen vykoupat v tyrkysové vodě, prohlédnout si místní scenérie a zajít do jeskyně Phra Nang, zvané též Princess Cave, která je z nějakého důvodu celá zasvěcená mužskému přirození. Jestli chcete tenhle poloostrov pořádně prozkoumat, můžete sem vyrazit na celodenní výlet nebo se tady ubytovat - a máte-li čas, určitě je to dobrý nápad.

No to je mi nadělení :-)

Jestli vás tohle nepřesvědčí, ať navštívíte Rayilay, tak nevím, co s vámi.

Druhý ostrov je vlastně dvojostrovem. Tento útvar se nazývá Thale Waek a jedná se o dva ostrovy spojené úzkým pruhem písku, takže při odlivu je možné mezi nimi přecházet suchou nohou. Při našem příjezdu se příliv teprve blížil, takže jsme v nejhlubším místě měli vodu skoro do pasu. To ale neubíralo na kráse tohoto místa. Nikdy v životě jsem neviděla tak neuvěřitelnou kombinaci barev jako právě tady. Asi nemá cenu se nějak vášnivě rozepisovat, protože fotky mluví za vše (a to si troufnu říct, že realita byla ještě úchvatnější).

Kousek se dal přejít suchou nohou, uprostřed jsme se ale trochu namočili.

Takovéhle barevné schéma umí vyčarovat jenom příroda.

V 99 % případů nezveřejňuju na internet svoje fotky v plavkách, ale s touhle nádherou v pozadí jsem musela udělat výjimku.

Dál nás loďka zavezla k ostrovu, kterému se přezdívá Chicken Island, protože, překvapivě, z jednoho úhlu připomíná slepici. Přímo na něj se nedostanete, ale loď zastavila poblíž a všichni jsme měli možnost půjčit si šnorchl a seznámit se s podvodním životem. Jestli nejste zdatní plavci, půjčí vám na lodi kromě šnorchlu a brýlí taky záchranné vesty. Poprvé v životě jsem šnorchlovala, a ihned jsem se do této aktivity zamilovala. Těch barevných rybiček kolem! A to jsem ještě netušila, že na Phi Phi nás čeká ještě mnohem úžasnější podívaná. 

Vedle "kuřecího" ostrova se zastavíte na šnorchlování.

Posledním ostrovem je Koh Poda, kde jsme dostali oběd a mohli jsme se opět kochat scenériemi a pohledy na ta neuvěřitelná barevná schémata, znovu si půjčit šnorchly nebo se jen tak povalovat na pláži. My jsme stihli všechno. Při cestě zpátky na pevninu jsme na lodi dostali čerstvé melouny a ananasy na dobití energie (a že to po hodinách strávených ve vodě přišlo vhod). Znovu opakuju, že tenhle výlet určitě patří mezi nejúžasnější zážitky, jaké jsem si z Thajska (a vůbec ze všech svých cest) dovezla. A i když byl výlet krátký, byly jednotlivé zastávky dost dlouhé na to, abych si je na 100 % užila.

Pláž na Koh Poda je skoro nekonečná, takže si tady svoje místečko určitě najdete.

Klasický záběr, kterým jsme se se čtyřmi ostrovy rozloučili.

Hurá za slony! 

Už od chvíle, kdy jsme si vybrali Thajsko jako další destinaci, jsem se chtěla setkat se slony. Hodně rychle jsem zjistila, že jezdit na nich není nic pěkného, ale objevila jsem, že existují útočiště pro slony, kteří dříve pracovali jako turistická vozidla, ale nyní dostali nový domov, kde mohou spokojeně dožít. Jasně, sloni jsou pořád turistickou atrakcí, ale mohou se celkem volně pohybovat po výběhu, nikdo je nemlátí obuškem, nikdo jim na záda nepřipevňuje těžké železné klece na nošení turistů a celkově to spíše než cirkus připomíná ZOO. Těžko ale říct, co se děje, když večer odjedou poslední turisté. Doufám, že jen samé pěkné věci. 

V okolí Krabi se nachází dvě taková útočiště – Krabi Elephant Sanctuary a Krabi Elephant HOUSE Sanctuary. Pozor, neplést. Krabi Elephant HOUSE Sanctuary má na internetu trochu pochybné recenze a budou vám ho nutit všichni prodejci zájezdů po celém městě. Oproti tomu Krabi Elephant Sanctuary, které jsme navštívili my, je vyprodané dlouho dopředu, takže pokud si chcete vybírat mezi termíny, musíte si návštěvu zarezervovat ideálně ještě z domu. Obě útočiště by ale měla nabízet etičtější variantu oproti ježdění na slonech.

Možná si to jen namlouvám, ale mám pocit, že se na nás sloni celou dobu smáli.

Zarezervovali jsme si půldenní program na dopoledne. Ráno nás, jak je to v Ao Nangu zvykem, vyzvedl mikrobus přímo u hotelu a odvezl nás do útočiště. Přivítal nás průvodce, který nám vysvětlit, jak to v útočišti chodí, odkud se sloni vzali a jaký je jejich současný život v prostředí co nejvíce podobném jejich přirozenému. Naši skupinku tvořilo asi 12 lidí, takže atmosféra byla velmi přátelská a spíše komorní. Měli jsme možnost slony nakrmit cukrovou třtinou a vitamínovými koulemi, které jsme pro ně uhňácali z banánů, granulí a dalších dobrot, a potom je pokládali slonům přímo do pusy. Vydali jsme se s nimi na procházku okolní přírodou, kde si sloni vesele chodili, kam je nohy a chobot zavedly. A zlatým hřebem programu bylo určitě koupání v rybníčku, kde jsme vyfasovali kartáče a kyblíčky a pořádně jsme slony vydrbali.

Vitamínové koule jsme vkládali slonům přímo do pusy.

Nevím jak vy, ale já občas samým úžasem zapomínám fotit a pak nemám na některé věci památku. To se mi málem stalo tady v útočišti. Naštěstí máte na místě fotografa, který všechno dokumentuje, a fotky se pak během dne objeví na oficiálních facebookových stránkách útočiště. A musím říct, že oproti našim amatérským záběrům z telefonů byly fotky opravdu krásné (teď nám zdobí dvoustranu v naši fotoknize, kterou jsem přes karanténu dělala).

Koupání slonů v rybníčku bylo top strop. Za tuto a obě předchozí fotky děkujeme slonímu útočišti a jejich fotografovi.

Půlden ve sloním útočišti byl dražší než bydlení na týden, stál nás 2500 THB na osobu, ale rozhodně těch peněz nelituji. Kdy jindy získáte možnost přiblížit se takhle ke slonům, drbat je za uchem a nechat se od nich osahávat chobotem. Navíc jsme se toho spoustu dozvěděli a odjeli zase trochu víc plni respektu k přírodě a tomu, co všechno musí kvůli nám lidem snášet. 

Během procházky se sloni mohli volně procházet po areálu.

Díky, tomu, že jsme měli rezervovanou dopolední prohlídku, mohli jsme odpoledne strávit na pláži. Náš hotel měl soukromou pláž, ke které nás dovezl hotelový tuktuk. Na druhé straně města jsme našli úžasnou oázu klidu, kde jsme byli jen my a další tři lidi, kteří se procházeli v měkkém písku nebo se váleli v zavěšených houpacích sítích na břehu. Když jsme dostatečně nabili baterky a zregenerovali těla, chtěli jsme se pravidelným svozem vrátit do hotelu. Jenže to by nesmělo pláž využívat víc hotelů. A to by nesměli všichni Thajci vypadat stejně. A všechny tuktuky. Takže jo, omylem se nám podařilo svézt se cizím tuktukem, s cizím řidičem, k cizímu hotelu, který byl od toho našeho vzdálený přes celé město. Hodinová procházka po asfaltové silnici v žabkách a plavkách mi málem zkazila dojem z krásného dne, ale smoothie z čerstvého ovoce, které jsem si po cestě koupila, mi náladu zase spravilo.

Odpoledne jsme strávili na soukromé pláži. Byla sice na druhé straně města, ale měli jsme ji skoro sami pro sebe.

Den na dvou kolech 

Jo, půjčili jsme si motorky! Na jeden den, každý svoji. V životě jsme na tom neseděli. Já neumím moc řídit ani auto, i když řidičák oficiálně mám. Na kole jsem neseděla už aspoň rok. Zkrátka perfektní kondice pro jízdu na skútru napříč asijskou dopravou. Málem jsme se nechali odradit články na internetu, které nás upozorňovali, že sedět poprvé v životě na skútru zrovna v Asii je rozsudek smrti. Ale něco vám povím – když jsem to přežila já, zvládne to úplně každý. Jak fungují půjčovny, jak se ta mašina řídí a na co si dát pozor zjistíte v některém z dalších článků - mějte oči na šťopkách, určitě se tu brzo objeví.

Helmu nasadit a vzhůru do silničního provozu!

Původně jsme doufali, že se nám podaří dojet až k horským pramenům a smaragdovému jezírku, které jsou v národním parku asi 60 km od Krabi, ale naším závratným tempem pomalého cyklisty jsme byli rádi, že jsme i s několika zajížďkami a vracečkami dorazili k Tiger Cave Temple – Tygří jeskyni a chrámu, které jsou od Ao Nangu vzdálené jen asi 29 km. Vrcholek Tygřího chrámu je jen pro silnější povahy, protože k němu vede zhruba 1200 velmi strmých schodů, jejichž zdolání je v třiceti stupních docela úctyhodným sportovním počinem. Panoramata jsou tam však neuvěřitelná. Opic je tam také požehnaně. Můžete se také projít cestičkou, která vede kolem mnišských domečků úplnou džunglí. A nezapomeňte nakouknout i do samotné tygří jeskyně - je to solidní bizár.

Stoupání nebylo pro slabé povahy. Schody byly prudké a dlouhé.

Ale za odměnu na vás nahoře čeká pokocháníčko jedna báseň.

Člověk si myslí, že viděl všechno, a pak narazí na Tiger Cave.

Cestou zpátky jsme se ještě stavili podívat na Susan Hoi, naleziště mořských fosilií. Na světě jsou jen asi tři takové lokality, takže z geologického hlediska se jistě jedná o velmi zajímavé místo. Já jsem šutrologií nepolíbená, takže jsem možná nebyla schopná Susan Hoi dostatečně ocenit. Thajci tvrdí, že se toto naleziště zformovalo už před 75 miliony let. Odborníci jsou ale ve svých odhadech střízlivější a tvrdí, že je naleziště sice opravdu staré, ale spíš tak 25 milionů. 

75 milionů let nebo 25? Každopádně je Susan Hoi pořádně staré místo.

Takhle vypadají zkamenělé mušle. Susan Hoi je takových zkamenělin plná.

Prudký přívalový déšť nás nahnal na chvíli do obchůdků, kde jsme nakoupili nějaké ty dárečky pro rodinu a pak už jsme upalovali (opět závratnou rychlostí připomínající závodní hlemýždě) zpátky do Ao Nangu, kde jsme chtěli vrátit motorky ještě za světla. Jen o chloupek jsme to nestihli (a těch pár minut noční jízdy mi bohatě stačilo). 

Večer už jsme se jen nechali zmasírovat šikovnými thajskými masérkami, koupili si lístky na trajekt a těšili se na poslední kapitolu našeho dobrodružství – ostrov Phi Phi... 

Co bych vám před cestou doporučila? 

• Výletů na James Bond Island jsou mraky. Některé zahrnují krátkou projížďku na kajacích, některé zase projížďku na slonech a spoustu dalších zastávek. Každý si může vybrat, co ho zajímá nejvíc.
• Stejně tak je velký výběr ostrovních výletů - od čtyř až po sedm ostrovů. Jsou různě dlouhé, mají různý program a liší se také cenou. Určitě si vyberete. 
• Je možné, že v ceně výletu na 4 ostrovy nebudete mít vstup do národního parku, která činí 400 THB. Buďte na to připraveni a mějte s sebou hotovost, ať nejste u lodi překvapeni jako my. 
• Jestli nemáte voděodolný foťák, vůbec si ho na 4 ostrovy neberte. Drtivou většinu výletu stejně strávíte v plavkách, po kolena ve vodě nebo přímo s hlavou pod vodou. Řešit, jestli je foťák v suchu, je zbytečná otrava. 
• Součástí výletu na 4 ostrovy je i šnorchlovací zastávka. Jestli nemáte vlastní vybavení, přímo na lodi vám půjčí brýle i šnorchl. 
• Jestli chcete navštívit sloní útočiště, zarezervujte si termín několik týdnů předem. Budete mít tak jistotu, že se ke slonům dostanete ve váš vybraný den. 
• Při půjčování motorky zásadně trvejte na peněžním depozitu, rozhodně nenechávejte v půjčovně cestovní pas. Motorku si pořádně nafoťte ze všech stran. 

A kolik co stálo? (podzim 2019) 

• Výlet na James Bond Island a 4 ostrovy (koupili jsme oba výlety najednou): 2800 THB pro 2 lidi (2200 Kč) 
• Vstup do národního parku (platilo se na začátku výletu na 4 ostrovy): 400 THB (300 Kč) 
• Sloní útočiště: 2500 THB (2000 Kč), přičemž část se platila předem přes PayPal a zbytek v hotovosti na místě 
• Celodenní půjčení motorek: 250 THB (190 Kč) 
• Záloha na motorky: 3000 THB (2200 Kč), po odevzdání motorek nám zálohu bez problému vrátili 
• Vstupné na Susan Hoi: 200 THB (150 Kč) 
• Thajská masáž: 200 THB (150 Kč) na hodinu 

Kam dál: 

Odkaz na ubytování - AliSea Boutique Hotel

Zarezervujte si návštěvu sloního útočiště - Krabi Elephant Sanctuary

Předchozí část: Ao Nang – ubytování, doprava apraktické tipy

Pokračování: Kompletní průvodce po Phi Phi 

Bonusový článek: Vše co potřebujete vědět o půjčování skútru v Thajsku (připravuje se) 

Dva týdny v Thajsku - ukázkový itinerář zde

Ještě víc toho najdete na mém instagramu, kam postupně přidávám fotky z našeho putování. Nezapomeňte mě sledovat a pokračování cestopisu vám neuteče.