Bangkok

MĚSTO ANDĚLŮ PO ASIJSKU

Switch to English

Je vůbec možné vidět za jeden den celý Bangkok? Ani náhodou. Což ovšem neznamená, že jsme se o to nepokusili. Originální název města v thajštině zabere asi tři řádky textu. V překladu to znamená něco jako Město andělů, skvělé město, domov smaragdového Buddhy, nedobytné město (na rozdíl od Ayutthayi), hlavní město světa obdařené devíti vzácnými kameny, veselé město obdařené obrovským Královským palácem, který připomíná nebeský příbytek, kde vládne reinkarnovaný bůh. Ehm, říkejme mu prostě Bangkok, ano? Není divu, že mu Thajci říkají zkráceně Krung Thep.

Co všechno se vlastně dá za jeden den stihnout? Zvládnete vidět nejvýznamnější turistické atrakce, projít se po několika chrámech, seznámit se s thajskou kuchyní a při odbočkách z hlavních ulic nakouknout pod pokličku thajskému životnímu stylu. Pojďte, provedu vás!

Přistáli jsme na mezinárodním letišti Suvarnabhumi a hned na nás dýchla thajská usměvavost, kterou je zdejší obyvatelstvo proslulé. Oproti Číně, kde se na nás většina personálu mračila, to byla velmi vítaná změna. Orientace po letišti byla celkem jednoduchá, a když jsme trošku zabloudili, pán na přepážce nám s úsměvem poradil. Koupili jsme si thajskou SIM kartu platnou na 7 dní, abychom měli přístup k internetu v mobilu, což se občas ukázalo jako hodně užitečné. A pak už stačilo jen sundat bundy, zabalit je do baťohu a v tričku vyrazit na ubytování.

Autobus nás vysadil na zastávce kousek od hotelu. Řidič nám dokonce poradil, kdy máme vystoupit (znovu se opakuji, neuvěřitelný kontrast oproti Číně). Ubytování jsme si našli už předem na booking.com, vybrali jsme obyčejnější hotel kousek od Khao San Road, což je jedna z nejvíce profláklých ulic v Bangkoku. Je to samozvané centrum baťůžkářů, ale pověst má spíš špatnou. Musím říct, že celkem po právu. Přímo na Khao San Road se to hemží podvodníčky, heloumajfrendy a stánky s předraženým jídlem a suvenýry. A taky je tu šílený kravál, bary se předhání v tom, kdo pustí hlasitější hudbu, takže člověk neslyší vlastního slova. Stačí ale zahnout o ulici vedle a svět je hned klidnější, autentičtější a příjemnější. K večeři jsme ochutnali první thajské jídlo - nudlovou polévku za pár korun ze stánku, kde se nádobí mylo vodou z hadice přímo na ulici. Seděli jsme na plastových židličkách, bojovali s hůlkami a bylo nám nesmírně krásně.

Přeplněná Khao San Road a výborná bašta v klídku a za pár korun jen o ulici dál.

Ráno jsme začali výbornou snídaní v hotelu, o které jsme ani nevěděli, že ji máme v ceně. Nikdy by mě nenapadlo, jaká dobrota může být suchá rýže a míchaná vajíčka. Čekal nás náročný den plný památek.

Naše kroky nejprve mířily k chrámu, který můžete najít jak pod názvem Golden Mount (podle vrcholku, na kterém stojí), tak pod jeho thajským názvem Wat Saket. Golden Mount je umělá vyvýšenina, která byla svého času nejvyšším bodem v Bangkoku, ačkoliv měří jen 80 metrů. Na vrcholek vede nádherná cestička lemovaná krásnou zelení poskytující stín, buddhistickými zvonky a zvonkohrami, sochami nebo třeba gongy. Všechny tyto věci mají v buddhismu svůj význam, nám ale stačilo se zaposlouchat do zvuků stovek zvonečků a cingrlátek, a občas si jako správný turista na něco zazvonit nebo bouchnout do gongu. Na vršku kopce je velikánská zlatá stúpa a taky úžasný výhled na celé město. Můžete odtud obdivovat kontrasty Bangkoku. Vedle sebe tu stojí zlatem zdobené chrámy, moderní skleněné mrakodrapy, staré dřevěné domečky a přístřešky stlučené z vlněného plechu.

Cestička vedoucí na Golden Mount a výhled na Bangkok. Nechybí zvonkohry, vlajky a velká dávka životní harmonie.

Pokračovali jsme ke Královskému paláci, ale po cestě jsme se ještě zastavili v chrámu Wat Suthat. Před chrámem stál heloumajfrend, který nám tvrdil, že je pondělí a chrám je uzavřený pro modlitby. Kecal, po zaplacení vstupného jsme si celý areál krásně prošli. Wat Suthat má tu výhodu, že není přecpaný turisty, byli jsme tam téměř sami. Vnitřek chrámu je krásně zdobený, zdi jsou do posledního centimetru pokryté kresbami, no a pak je tu samozřejmě obrovská zlatá socha Buddhy, ale těch si v Thajsku po chvíli možná přestanete všímat.

V chrámu Wat Suthat byla správně meditativní atmosféra. Jen my a tenhle zlatý fešák.

Královský palác je poprávu nejznámější dominantou města. Obrovský komplex budov a chrámů je sice natřískaný lidmi, ale ze vší té nádhery nám šla hlava kolem. Hned první část, kterou budete procházet, je ta chrámová - a podle mě nejhezčí. Jen těch Číňanů by tam nemuselo být tolik (mačkají se, překáží, je jich všude strašně moc a asi na ně už mám alergii). V areálu najdete například smaragdového Buddhu, který je sice maličký, ale pro Thajce je velmi důležitým historickým i náboženským artefaktem. Najdete tu také model kambodžského chrámu Angkor Wat, spoustu zdobených soch a sošek a kreseb na stěnách.

Královský palác je nádherný, jenže to o něm všichni vědí a výsledkem jsou davy turistů. I tak byste ho při návštěvě Bangkoku neměli vynechat.

Po dvou nebo třech hodinách strávených v královském paláci jsme se posilnili vynikajícím Pad Thai a vyrazili k chrámu Wat Pho, kde najdete jednu z nejdelších soch ležícího Buddhy v Thajsku. Trošku čísel pro představu - tento zlatý dlouhán měří 46 metrů na délku, 15 metrů na výšku a jeho chodidla jsou 5 metrů dlouhá. Přímo u Buddhy je nával, všichni se tohoto obra snaží nacpat do jedné fotky (neúspěšně). Mnohem hezčí je zbytek komplexu, kde jsme v pozdním odpoledni byli téměř sami. Jedna barevná stúpa vedle druhé, různých velikostí ale všechny nádherně zdobené mosaikou. Určitě si tam najdete zákoutí, kde si v klidu sednete a budete rozjímat nad podstatou života (nebo si pofoukáte puchýře na nohou). Ve Wat Pho je také jedna z nejvyhlášenějších škol thajských masáží, my jsme se ale z časových důvodů namasírovat nenechali, protože nás čekala další zastávka na cestě.

Prostě se tam nevejde.

Barevné stúpy, kam se podíváš.

Lodí jsme se přesunuli na druhou stranu řeko Chao Praya k dalšímu chrámu jménem Wat Arun. V češtině se překládá jako Chrám úsvitu. Zvenku chrámu můžete vystoupat po strmém schodišti a podívat se na Bangkok znovu, tentokrát z jiného úhlu. Těšila jsem se na další výšlap a další vyhlídku (miluju vyhlídky), ale bohužel jsme dorazili chvilku po šesté hodině, a chrám už byl zavřený. Velmi rychle taky padla tma, takže jsme si aspoň mohli užít, jak byla celá budova hezky nasvícená.

Nahoru jsme se nepodívali. Tak snad příště.

Na závěr dne jsme se rozhodli navštívit čtvrť Patpong, která je nechvalně proslulá svým nočním trhem plným fejkového značkového zboží a množstvím nočních klubů. Pluli jsme kousek turistickou lodí a poté přestoupili na nadzemku, která nás k cíli cesty dovezla. Zkušení cestovatelé se tomuto místu vyhýbají, já jsem ale nikdy žádnou podobnou čtvrť neviděla a byla jsem zkrátka zvědavá. Na ulicích tu stojí zástupy mladých slečen, u kterých se ani neodvážím odhadnout jejich věk, a nabízí se okolo jdoucím turistům, kteří vyrazili do Thajska za sexuální turistikou. O ulici dál se podobně vystavují mladí chlapci v krátkých trenýrkách. V další ulici zase můžete nakouknout otevřenými dveřmi do nočních klubů, kde se dívky ve spodním prádle kroutí kolem tyče. Stačilo, děkujeme. Na závěr jsme ještě našli pouliční stánek s nudlemi (další dobrota) a na hotel jsme se nechali svézt taxíkem. Řidič sice odmítal zapnout taxametr (prý to s taxametrem budeme mít ještě dražší, to určitě), ale po náročném dni jsme už neměli energii na hledání jiné dopravy.

Co bych vám před cestou doporučila?

• Základní poznání Bangkoku je možné i za jeden den, ale rozhodně je tu co dělat i na delší návštěvě. Spoustu věcí jsem z itineráře musela vyškrtnout, nejvíce mě mrzí asi plovoucí trh, na který si budeme muset udělat čas někdy příště.

• I když jsou Thajci miloučký národ, v Bangkoku se to docela hemží různými podvodníčky a zlodějíčky. Něco si k tomu před cestou načtěte, ať se nestanete obětí nějakého scamu. Já jsem se vzdělávala na stránkách travelscams.org. Trochu mě to vyděsilo, ale asi je lepší být připravená.

• V některých průvodcích jsem četla, že je výhodné vyměnit si eura už na letišti, protože v centru jsou horší kurzy. Není to tak. Na letišti jsme vyměnili docela hodně eur, a dost jsme na tom prodělali. Thajské bankomaty jsme nevyužili, ale jsou na každém rohu, stejně tak jako směnárny (které mají ve městě mnohem lepší kurz).

• Jezte všechno, na co narazíte! Nemusíte se asi bát ani ledu. I když voda z kohoutku pitná není, led mají i stánkaři většinou kupovaný. Ládovali jsme se ledovými koktejly a smoothie, a žádné potíže se nedostavily. Přesto doporučuju slivovici s sebou a pravidelně dezinfikovat.

• Nezapomeňte na vhodné oblečení. V Bangkoku je vedro, takže vás bude lákat představa tílka a kraťasů, ale do chrámů vás nepustí s odhalenými rameny a koleny (platí také pro pány!). Vezměte si pohodlné boty, které jsou jednoduše zouvat a nazouvat, a do batůžku přibalte pár starých ponožek, ať nemusíte po chrámech chodit bosky.

A kolik co stálo (podzim 2019)?

• Goulden mount: 50 THB (40 Kč)

• Wat Suthat: 100 THB (80 Kč)

• Královský palác: 500 THB (390 Kč)

• Wat Pho: 200 THB (150 Kč)

• Turistická loď: 60 THB (45 Kč)

• Taxík: 180 THB (140 Kč)

• Dvoulůžkový pokoj s klimatizací, vlastní koupelnou a snídaní na 3 noci - 2 000 THB (1400 Kč)

Kam dál?

Odkaz na ubytování - Paragon One Residence

Přechozí část: Jak nás pustili do Pekingu a málem si nás tam nechali

Pokračování: Ayutthaya - cukrová vata v palačince a spousta starých chrámů

Dva týdny v Thajsku - ukázkový itinerář zde

Ještě víc fotek najdete na mém instagramu. Nezapomeňte mě sledovat a pokračování cestopisu vám neuteče.