Ayutthaya – cukrová vata v palačince a spousta starých chrámů

Switch to English

Ayutthaya leží jen 80 km od Bangkoku a je tak ideálním cílem pro jednodenní výlet, než se přesunete dál na sever nebo naopak na jih (podle toho, zda vás víc lákají kopce nebo pláže). Jelikož miluju výlety, chrámy, zříceniny a historické památky, nemohla jsem při plánování dovolené v Thajsku tohle úžasné město vynechat. Jak se sem nejlépe dostat? Co stojí za vidění? Jak se po historickém parku pohybovat a co určitě nevynechat?

 

Nejprve malé okénko do historie. Ayutthaya byla založena ve 14. století a až do 18. století byla hlavním městem tehdejšího thajského království. Na trůnu se mezitím stihlo vystřídat 35 králů, za jejichž vlády se město rozrůstalo a vzkvétalo. Když Ayutthayu v roce 1767 dobyla barmská armáda, přesunulo se hlavní město Thajska do dnešního Bangkoku. Od té doby Ayutthaya chátrala, ale v roce 1991 byla zařazena na seznam památek UNESCO, což přilákalo spoustu turistů, a i díky tomu může být historický park dodnes zachován.

 

Kudy kam?

 

Ayutthaya je nejlépe dostupná vlakem, který vyráží z Bangkoku z hlavního nádraží zhruba 2x za hodinu. Cesta trvá kolem dvou hodin, záleží na tom, jestli zrovna chytnete couráka nebo rychlíka. Zatímco druhá třída bývá klimatizovaná a místo si zde musíte rezervovat, třetí třída nabízí to správné thajské cestování, protože ji místní běžně využívají na cestu do práce a z práce. Z toho důvodu je taky poměrně dost plná a sehnat místo může být v hlavní špičce docela problém. Na druhou stranu jsou u stropu větráky a celou cestu jsou otevřená okýnka, takže i v tropických vedrech je ve vlaku příjemně. A co je nejlepší? Svezete se za cenu, za kterou by vás České dráhy nenechaly ani nastoupit. Cesta tam vyšla na 20 THB na osobu (to je asi 15 korun) a cesta nazpátek jen 15 THB.

 

Třetí třída. To je jízda! A jo, ten kousek růžového tílka vpravo jsem já, Jenže se tvářím jako kakabus, tak jsem se odřízla. :-)

 

Po příjezdu se vám budou nabízet tuktukáři, kteří budou tvrdit, že chrámy jsou daleko, moc daleko, že tam určitě nedojdete. Pokud nemáte v plánu zaplatit si tuktuk na celý den, ignorujte je. Půjdete-li s davem, dovede vás k řece, přes kterou se dopravíte převozem. Převozník měl sice jenom jednu nohu, ale na druhou stranu řeky nás dopravil s elegancí. Pak už je výběr dopravního prostředku na vás. Můžete si půjčit na celý den kolo, pronajmout si tuktukáře, nebo se vydat poznávat chrámy po svých.

 

Za sebe bych vám doporučila kolo. Některé chrámy jsou opravdu daleko od sebe, a i když jsem zvyklá nachodit při poznávání památek spousty kilometrů, museli jsme nakonec na dvě cesty využít tuktuk, protože v horkém počasí se to prostě ujít nedalo. Taky bych vám doporučila udělat si předem jasno, které chrámy chcete navštívit. My jsme bohužel zbytečně času strávili tím, že jsme zkoumali až na místě mapku a vymýšleli, jak všechny co nejlépe pospojovat.

 

A co tam?

 

Jak už jsem říkala, chrámů je v Ayutthaye požehnaně, takže je fajn mít bojový plán. Netvrdím, že mám patent na poznávání starých chrámů, protože některé jsme z časových a vzdálenostních důvodů vynechali, ale chtěla bych se podělit s těmi, které jsme měli tu šanci poznat.

 

Wat Phra Mahathat je prvním chrámem, na který při cestě do historického parku narazíte. A je také jedním z těch nejznámějších. Je to první a poslední místo, kde jsme viděli větší davy turistů, jelikož zde zastavují i autobusové zájezdy. Hlavním tahákem tohoto chrámu je socha Buddhy, respektive jeho hlavy, kterou obrostly kořeny stromů. Kromě toho se tady můžete toulat mezi ruinami, obdivovat zbytky chrámových zdí, stúp a sloupů, což mají koneckonců všechny chrámy společné.

  

Očekávání vs. realita v celé své kráse. Zájezd se pak naštěstí vzdálil.

 

Za tímto chrámem se rozkládá veliký park, který byste si určitě měli projít. Kromě toho, že každou chvíli zakopnete o méně či více zřícené odkazy na bývalou slávu města, možná uvidíte taky varany. V parku jich žije spousta! Stačí se zaměřit na místní vodní plochy - jezírka, potůčky a kanály, které jsou jich údajně plné. My jsme měli štěstí hned několikrát a zahlédli jsme jich hned několik.

 

Jo, to je on. Původně jsem si myslela, že je to malý krokodýl, ale ti prý v Ayutthaye nežijí.

 

Na druhé straně parku dojdete k Wat Phra Ram, jehož areál je o notný kus menší, ale to mu rozhodně neubírá na kráse. Procházka okolo centrální věže (v případě asijských chrámů se jim říká "prang") byla nádherná a jako bonus jsme skoro nepotkali živáčka. Samozřejmostí jsou extrémně fotogenické sochy Buddhy.

 

Wat Phra Ram byl tuze fotogenický.

Chrám Wat Na Phra Men je dodnes funkční, pravděpodobně tu narazíte na několik mnichů v typickém oranžovém oblečení. Uvnitř se podívejte se výstavu historických fotek z doby, kdy i tento chrám připomínal spíše ruinu. 

Wat Na Phra Men prošel pořádnou rekonstrukcí, a díky tomu je dnes stále funkční.

Hned vedle stojí úchvatný Wat Phra Si Sanphet, největší z tamějších chrámů. Dominují mu tři bílé stúpy, které se v horkém thajském slunci krásně vyjímají. Projděte se kolem dokola a nezapomeňte prozkoumat i další zákoutí této zříceniny. Určitě si najdete nějaký klidný kus stínu, kde si můžete dát sváču nebo dumat nad tím, že nic není věčné.

 

 

Tři centrální stúpy v Wat Phra Si Sanphet.

 

Poté jsme si vzali tuktuk, která nás odvezl k další zastávce - Wat Chaiwatthanaram. Tahle stavba na první pohled připomíná zmenšenou verzi slavného chrámu Angkor Wat v Kambodže. K vidění je tu všechno, co si jen člověk může od starého chrámu přát - nekonečné řady Buddhových soch bez hlavy, velký centrální prang, malé okolní věžičky a nádherné výhledy. 

 

Wat Chaiwatthanaram je od ostatních chrámů, které jsme navštívili, trochu stranou. Čtyřkilometrovou vzdálenost jsme překonali na tuktuku.

Řidič tuktuku na nás celou dobu čekal a potom nás zavezl k poslednímu chrámu, který jsme stihli do jednodenního itineráře nacpat. Okružní jízda se tím uzavírá, protože Wat Ratchaburana je jen kousek od naší první zastávky. Ze všech chrámů byl tenhle jediný, který jsme mohli obdivovat nejen ze země, ale také z výšky, protože schody vedoucí na hlavní prang byly přístupné. Blížila se šestá hodina, kdy všechny chrámy zavíraly, zapadající slunce se opíralo o cihlové a kamenné zbytky starých zdí a popravdě si neumím představit lepší zakončení už tak perfektního dne.

 

 

Poslední zastávka byla jediná "lozitelná"

 

A co ještě?

 

Možná si říkáte, kdy se konečně dostanu k té cukrové vatě z nadpisu a co to vůbec má společného se starou thajskou architekturou. Roti Sai Mai je tradiční jídlo pocházející s oblasti okolo města Ayutthaya a ze všeho nejvíc připomíná naše klasické české palačinky, akorát je teda zelená a je plněná sladkými nitěmi, které chuťově připomínají cukrovou vatu. Prodává se v pouličních stáncích. Do jednoho pytlíku dostanete hromádku cukrových nití, do druhého zvolený počet palačinek… a pak se uklidíte někam do stínu a vychutnáte si explozi sladké chuti. Váš zubař ani dietolog by vás asi nepochválili, ale po těch nachozených kilometrech si tu dobrotu zasloužíte.

 

Jo a taky jsme tady měli asi tu nejlepší nudlovou polévku z celé dovolené. Stála zhruba třicet korun a doteď se mi sbíhají sliny, když na ni pomyslím.

 

 

Pestrobarevná cukrová "vata" nachystaná k servírování a jedna z nejlepších polévek, kterou jsem kdy v životě jedla.

 

Po návratu do Bangkoku jsme ještě snědli všechno, co se v pouličních stáncích sníst dalo, a utíkali do postele. Následující den jsme se už jen nechali kvůli úspoře času odvézt taxíkem na letiště Don Muang, kde nás čekal vnitrostátní přelet do provincie Krabi. Rozloučili jsme se s Bangkokem, ze kterého jsme stihli vidět jen opravdu maličkatý zlomek, a těšili se na moře

 

 

Co bych vám před cestou doporučila?

• Vyrazte z Bangkoku brzy ráno, a vracejte se pozdě večer. Nebojte, ten den už nějak zaplníte.
• Jeďte třetí třídou. Vážně, je to prča. Netuším, o kolik dražší je druhá třída, ale to by byla nuda.
• Nezapomeňte, že do chrámu musíte mít zakrytá ramena a kolena. Na rozdíl od Bangkoku se ale nebudete muset zouvat.
• Jestli plánujete přesouvat se tuktukem, zamluvte si řidiče na celý den. Vyjde vás to mnohem levněji a budete mít šanci podívat se i na chrámy, které jsou trochu dál od centrálního historického parku.
• Po městě uvidíte spoustu slonů, kteří po asfaltových silnicích poslušně vozí turisty. Nejezděte na nich. Pro slony je taková práce utrpením, proto byste tenhle byznys rozhodně neměli podporovat.

A kolik co stálo? (podzim 2019)

• Vlak, jak už jsem říkala, celkem 35 THB za zpáteční cestu (28 Kč)
• Převoz přes řeku: 5 THB (4 Kč)
• Půjčení kola by bývalo bylo: 50 THB za den (40 Kč)
• Vstupy: 50 THB každý chrám (žádná kombo vstupenka asi neexistuje)
• Tuktuk: podle vzdálenosti cca 100 - 150 THB za jednu cestu k dalšímu chrámu, tuktukář na vás rád počká před chrámem a pak vás zaveze zase o kousek dál, můžete se i domluvit na celodenním ježdění

 

Kam dál?

 

Předchozí část: Bangkok - město andělů po asijsku

 

Pokračování: Ao Nang- úvod pro začátečníky

 

Dva týdny v Thajsku - ukázkový itinerář zde

Ještě víc fotek najdete na mém instagramu. Nezapomeňte mě sledovat a pokračování cestopisu vám neuteče.