Welcome to the Balkans

NOTES FROM MONTENEGRO (June 2018)

You may think that after you experience Italy and Greece, you truly experience the south. You may also think that if you know Croatia, you know the Balkans. Wrong and wrong. But if you go just a little further south from Dubrovnik, you can discover the land of endless possibilities. Montenegro is full of surprises and culture shocks. Welcome to the Balkans.

Our first stop – Podgorica. The ain international airport of Montenegro is truly pocket-sized. There was a taxi driver waiting for us in the arrival hall, holding a sign with my name in his hands. And I felt like a princess or a celebrity. This was the first and the last time throughout the vacation that I felt this way. From this moment onwards, I felt either like Alice in Wonderland or like a piece of meat – especially so when older Russian men on the beach tried to explain to me, that if my boyfriend is not on the vacation with me, I should definitely find me a new one. And yes, the new boyfriend was to be found amongst the older Russian men. Thanks, but no thanks.

(The food there is incredible. Ten points to Montenegro.)

You are swimming in the Adriatic Sea, you can arrive to the airport with your I.D. instead of your passport and the official currency is the Euro. It is very easy to forget this is not the EU. But the Montenegrins are happy to remind you – by little things like packing your groceries in four separate plastic bags without asking or by having absolutely zero trash bins for recycling. And if you fail to notice these little things, you might just be reminded when you want to buy tickets for the bus (which are more expensive if booked and paid in advance or at the station, but for some reason cheaper when paid on board) or when you realize it takes two bus drivers to get you to your final destination which is only 30 minutes away. But to be fair, this weird regime is probably inspired by Greece, where it took three bus drivers to take us from one town to another.

When I think about it, most of the truly “Balkan” experiences come from riding the bus or the taxi. We never used the train because there are two railways in total in this country, and neither was useful for our journey. I will never forget worrying bout my life, when the driver took us fast and furious through the scary curves and turns of the mountain road. After and hour of jumping up and down on the last seat of the bus, my smart watch informed me that I have made my goal of 10.000 steps. Funny, since I only had about 6.000 when I got on the bus.

(Fantom of the Balkans)

But turning into a schnitzel by all the bumps we hit on the road is still better than getting stuck in a bus that just doesn’t want to work. On one of our trips the driver took a shortcut and instead of going over the hills he took us through a brand new tunnel. We probably ran out of gs somewhere in the middle of the tunnel. The road in the tunnel was going slightly downhill, so we were able to go through it – the bus was running on fumes by then. But after we left the tunnel, the road started to rise a little again. That’s when trouble began. We continued for a few more seconds towards the gas station. By then the bus was going very slowly until it stopped for good – a few meters away from the nearest pump. The driver tried to get the engine running again. Without any luck. He went outside and returned a couple of minutes later with a worried face and a favour to ask. He needed three strong man to push the bus.

Three “strong” men indeed jumped out of the bus and started to push. But a bus full of people is not exactly a lightweight. In the end all male passengers had to help and together they were finally able to push the bus all the way to the gas station. The gentlemen got back to their seats, the tank got filled up and I was relieved that we hadn´t had to spent the night in the middle of the Montenegrin nowhere eating nothing but chips and Pepsi from the gas station.

(This piece of art is called: Three Strong Men Are Pushing The Bus)

And all of that happened to the sound of Balkan musical hits with breath-taking lyrics such as “Oh God, where are you, Oh God, who is with you, Oh God.” Montenegrins sure love their music because it was playing absolutely everywhere.

Comments

Highlights

Ao Nang - výlety v oblasti Krabi

Switch to English Okolí Krabi toho nabízí k vidění opravdu hodně. Najdete tu neuvěřitelná pobřeží s nádhernými skálami, které se zvedají od moře do obrovských výšek. Najdete tady maličkaté ostrůvky s tím nejbělejším pískem a nejprůzračnější vodou. Najdete tu spoustu opic i schovaných buddhistických chrámů. Najdete tu národní parky a přírodní rezervace. My jsme strávili v Ao Nangu zhruba 5 dní, takže jsme měli šanci jen nakouknout pod pokličku. Všechny výlety jsme měli naplánované už z domu – alespoň do té míry, že jsme věděli, co chceme vidět. Kromě sloního útočiště jsme ale neměli žádný jasně daný časový harmonogram. Nakonec jsme první den vyrazili na celodenní výlet na James Bond Island a druhý den jsme strávili na čtyřech ostrovech. Třetí den jsme si užili návštěvu u slonů a čtvrtý den jsme nasedli na půjčené motorky a vydali se prozkoumávat okolí na vlastní pěst. James Bond Island Ráno nás vyzvedl mikrobus přímo u hotelu, jeli jsme zhruba s deseti dalšími lidmi. Čekal nás sice p

Jak vidět Neapol a neumřít u toho

Switch to English/comming soon Nejsevernější město Afriky. Jedno z nejnebezpečnějších měst Evropy. Domov mafie, která operuje po celém kontinentu. O Neapoli se toho říká hodně, a spousta z toho nejsou zrovna lichotky. Je to město, které vzbuzuje emoce, a ne nadarmo se tvrdí, že Neapol musíte buď milovat, nebo nenávidět – nic mezi tím. Takže když se objevily zpáteční letenky za pár stovek, bylo jasné. Tentokrát strávíme sedmnáctý listopad v srdci italské Kampánie. Fun fact na začátek. Víte, odkud pochází rčení „Vidět Neapol a zemřít“? Pokud si myslíte, že je to důkaz neapolské krásy – že po její návštěvě už můžete v klidu umřít, protože jste viděli všechno – pak vás nejspíš zklamu. Je to pozůstatek z doby, kdy sem jezdili námořníci z celého světa a vozili s sebou kromě zboží taky syfilis. Takže vlastně viděli Neapol a pak hned umřeli. Opravdu, vygůglete si to. Ale teď už k cestopisu. Neapol je město naprostých kontrastů. Široké nekonečné moře a prťavé tmavé uličky. Vůně pizz

Ao Nang - úvod pro začátečníky

Switch to English Poté, co jsme ochutnali Bangkok, jsme se přesunuli asi o tisíc kilometrů jižněji. Na další týden nám byla domovem oblast Krabi, odkud jsme vyráželi na výlety po souši i po vodě. Provincie Krabi je nádherné místo, kde je toho k vidění strašně moc. My jsme nakonec sáhli po těchto aktivitách: Výlet na 4 ostrovy Výlet na James Bond Island Půldenní výlet do sloního útočiště Půjčení motorek a výlet po okolí A spousta dobrého jídla V tomhle článku bych se s vámi chtěla podělit hlavně o praktické tipy týkající se dopravy, ubytování a zařizování výletů. O tom, co jsme všechno viděli a zažili, se podělím zase příště. Dobré ráno z Ao Nang! Přílet do Krabi Přelet z Bangkoku do Krabi zajišťovala thajská nízkonákladovka Thai Lion Air. Batožina tu sice není v ceně, ale při kupování letenky si ji můžete za docela slušné peníze připlatit. Výhodou je, že si přesně zvolíte, s jak těžkým batohem nebo kufrem poletíte. Cena se potom odvíjí od zvolené váhy. My jsme optimisti, tak

Kompletní průvodce souostrovím Phi Phi

Switch to English Souostroví Phi Phi patří právem mezi nejnavštěvovanější místa v Thajsku (a možná v celé jihovýchodní Asii). V průvodci jsem o tomto místě četla, že je jako hollywoodská hvězda – každý den zde trvají večírky až dlouho do noci, ale druhý den se opět probudí svěží a v celé své kráse. Lepší přirovnání bych asi nevymyslela. Bohužel, takový životní styl si vybírá svou daň a těžko říct, jak dlouho toto zběsilé tempo Phi Phi vydrží. V dnešním článku bych vám chtěla předat všechno, co jsme se během naší kraťoučké zastávky na tomto místě dozvěděli. Kde se ubytovat? Co a kde jíst, abyste neutratili majlant? Jaké aktivity vás v Phi Phi nadchnou? Kde jsou nejlepší pláže? Čtěte dál a třeba se tohle všechno dozvíte. Pořádný tropický ráj, co? Ale nejprve trocha zeměpisu a historie. Souostroví Phi Phi se nachází v Andamanském moři, kousek od východního pobřeží Thajska. Najdete ho mezi ostrovem Phuket a provincií Krabi, takže není divu, že kromě dovolenkářů, kteří se zde ubytují na n

Dobro došli na Balkán

ZÁPISKY Z CESTY DO ČERNÉ HORY (červen 2018) Switch to English Člověk si myslí, že když zažil Itálii a Řecko, že už zažil všechno. Člověk si taky myslí, že když zná Chorvatsko, tak zná Balkán. Špatně. Špatně. Přitom stačí popojet o kousek jižněji od Dubrovníku a začnou se dít věci. V Černé Hoře jsou prostě kulturní šoky zajištěny - zkrátka dobro došli na Balkán. První zastávka – Podgorica. Na hlavním mezinárodním letišti Černé Hory zhruba o velikosti našeho pardubického letišťátka na nás čekal taxikář, v ruce svíral cedulku s mým jménem, a já si připadala jako princezna. To bylo za celou dovolenou poprvé a naposled, co jsem tento pocit měla. Pak už jsem si připadala buď jako Alenka v říši divů, nebo jako kus bílého masa na prodej – a to zejména, když se mi druhou mízu chytající banda pupkatých Rusů snažila vysvětlit, že když tedy s sebou nemám boyfrienda, že bych si měla na té dovolené najít nějakého náhradního (ideálně samozřejmě z jejich řad). (Ale jídlo tam mají dobrý, to se ji

Where is Iveta?

Search This Blog