8 stupňů italského léta

ANEB KDYŽ TEPLO, TAK POŘÁDNÉ

Po týdnu, kdy jsem mrzla v Čechách při teplotě pouhopouhých 25 stupňů Celsia, jsem se vrátila zpátky do jižních krajin a konečně je mi zase teplo. A zatímco teploty neúprosně šplhají nad třicítky a ani v noci se jim jaksi nechce padat na přežitelnou úroveň, rozhodla jsem se na svém pomalu se roztékajícím počítači sepsat pár moudrých (ehm) slov. Všichni známe tu historku o Rusovi, který při -273 °C žužlá zmrzlou vodku a uznává, že je přece jen docela kosa. Ale víte, jak to vypadá, když do Itálie dorazí léto?

10 °C

Já: Jaro už je za rohem, uklízím zimní bundu pod postel.

Italové: Připravte se, arktická zima udeřila!

15 °C

Já: Oblékám jen tílko a tenkou softshellku a vyrážím na první běh sezóny. Je druhá polovina února a já uklízím pod postel i čepici a šálu a nechávám si po ruce už jen šátek.

Italové: Možná bychom mohli přestat nosit rukavice, ale huňatou šálu a kozačky nám nevezmete! Na mé radostné povyskočení, že už je skoro jaro, si klepou na čelo a říkají: "Blázníš? Vždyť je únor!"

20 °C

Já: Už i přechodová bunda na to období mezi zimou a jarem je pod postelí, stejně tak tam skončily polobotky a ve skříni už se na mě smějí jen tenisky a balerínky. Uznávám, že už je dost teplo na to, abych si dala zmrzlinu a nevyfasovala za to angínu.

Italové: Začínají přemýšlet o tom, že by možná rozepnuli horní knoflíček od zimní bundy, ale úplně každému se do toho ještě nechce. Nicméně už se na ulicích neobjevují skoro žádné čepice.

25 °C

Já: Hurá, začátek léta je tady. Vyndávám se skříně sukně a konečně je můžu nosit bez silonek. Zjišťuju, kolik asi stojí v Itálii ledová káva, a chodím se do parku opalovat.

Italové: Opatrně a s nejvyšší obezřetností oblékají koženkové bundy a uznávají, že je tedy už konečně jaro.

28 °C

Já: Léto vrcholí a já začínám plánovat první výlety k moři. Odpoledne se snažím držet ve stínu a běhat chodím jen v brzkých ranních nebo podvečerních hodinách. Večer vyrážím do města v kraťasech a tílku a beru si s sebou jen lehký svetřík, kdyby se náhodou po půlnoci ochladilo.

Italové: Kožené bundy už mizí z ulic, všichni ale stále nosí dlouhé džíny a ideálně i dlouhé rukávy. Nechceme se přeci unáhlit, že?

30 °C

Já: Začínám se pomalu ale jistě roztékat. Pití, veškerou zeleninu i ovoce uchovávám v ledničce, protože cokoliv, co zůstane venku na stole, se rozteče také. Z Lidlu chodím pokaždé s vaničkou zmrzliny a dávám si jí dvakrát denně ke svačině. Z domu nevyjdu bez opalovacího krému a slunečních brýlí. Jakýkoliv pokus o běhání jsem už vzdala, protože dýchat se dá jen mezi jednou a pátou hodinou ranní.

Italové: Na otázku "Není ti teplo?" si rozepnou horní knoflíček u košile a místo zimních kozaček začnou nosit mokasíny a odpoví: "Vždyť je teprve červen!" a nechápavě se koukají na poblázněné cizince, kteří už v tuto dobu chodí do parku v plavkách.

33 °C

Já: Když si uvařím kafe, nechám ho naschvál vystydnout, i když studené kafe nesnáším, ale kdybych ho pila teplé, umřela bych. Ráno se probouzím vykoupaná ve vlastním potu a chodím se sprchovat studenou vodou dvakrát až pětkrát denně, jen abych si zachovala nějakou iluzi toho, že ještě nejsem uvařená jako vejce natvrdo. Pokud se na některá místa nedá dojít stínem, nechodím tam.

Italové: Začínají se objevovat v ulicích v kraťasech a krátkých rukávech. Některé slečny však své letní šaty stále doplňují o kotníčkové kozačky. Můžete potkat taková zvěrstva jako chlapy v žabkách a dlouhých džínech, nebo dámy, které se rozhodly k outfitu přihodit také sáčko nebo šátek (nebo obojí). Stále chodí běhat do parku i v odpoledních hodinách, až člověk přemýšlí, jakou substanci mají v žílách místo krve, protože každý normální člověk už by dávno zkolaboval.

37 °C, aneb můj letošní rekord

Já: Vypařila jsem se a přestala jsem existovat.

Italové: Ovívaje si jednou rukou obličej prohlašují, že je dnes opravdu "molto caldo," a aby jim v mokasínech a košilích s vyhrnutým rukávem nebylo moc teplo, objednávají si ledové kafe.

Mějte se a smějte se a užívejte si toho, že z vás ještě není pečený kuře